Vyšná Boca s VHT 2013

Autobus s námi dorazil do Ružomberka
a šéf výpravy Ota už nás žene na kopec
Je zataženo, ale vzduch je svěží
Nad námi se týčí kopec Čabrať (945 m)
Výstup tam není obvykle problémem,
ale dnes to ošklivě klouže
Cesty jsou rozmáčené dlouhými dešti,
ale květinám to zjevně svědčí
a hýří si barvami o překot
Výhledy sice za moc nestojí,
ale městu se stuhou Váhu to sluší
Že by polárníci?
Nikoliv, to je jen déšť a mlha
v dimenzi celých Vysokých Tater
PPři návratu od Štrbského plesa
zastavujeme u zajímavé lokality
Zde je plán celého pohřebiště z II. světové války
a tady jeden ze "čtyřhrobů"
Rozlehlým areálem vede řada cest
a řady hrobů jsou nekonečné
Světe, div se, vychází slunce!
Osvětlení je mžikem téměř mystické:
Tak tedy: "...a světlo věčné ať jim svítí..."
Úterní ostrý start ze sedla Čertovica
Výhledy jsou sice zastřené,
ale hory hýří barvami
Lučiny se vybarvily do odstínu "Tizian"
a nebe jim dělá ocelově šedou dekoraci
Stoupáme po svahu
na hřeben Nízkých Tater
Karmín borůvčí soutěží
se smaragdem zmoklých jehličnanů
a opálem uvadlých travin
Shora to doplňují šedé cáry mlhy.
ale panorama je to úchvatné
Chodníčky vedou po hřebeni
a pak zase traverzují ve svahu
Na kumstátském sedle uhýbáme z hřebene
a pokračujeme na Bocianské sedlo
Pod námi je Starobocianská dolina
Sestupujeme kluzkou lučinou
a deštěm rozbředlými cestami
až k našemu zdejšímu bydlišti
v této horské a dříve i hornické vsi
Starých chalup zůstalo jen pár
a kostelík se právě opravuje
Středa a Vysoké Tatry z oken autobusu
a pak už od Skalnatého plesa
s typickou okolní dekorací
ale dnes vlastně i hodně netypickou...
Obdivujeme efekt zrcadlení
s Lomnickým štítem v hlavní roli
a letitým hotelem Encián v roli vedlejší
Potok ze Skalnatého plesa stéká do moře
z jehož dna jsme sem lanovkou vystoupali
Oceán mraků pod skalními útesy
a rybáři-turisté na jeho břehu
Teď už ale chutě vpřed!
Opatrně - všude je ještě diost sněhu,
který ale v paprscích slunce rychle taje
Začíná cesta kamennými poli
a kluzkými suťovisky
Pak ale oblačnost vystoupala
a krása hor se skryla do mlhy
Ale ještě dost jí tady zůstalo
U Šalvějového pramene
v údolí Bielé vody
(ten název sedí, že?)
už skoro všechen sníh roztál
Znovu se objevily barvy podzimu
a cesta pomalu stoupala
Nad námi hořel rudý oheň jeřabin
a pak se objevily i hory
Nejdříve Kozí štít
s čepicí mlhy,
pak Jastrabia veža, a nakonec
celá skupina hor nad Zeleným plesem
s nezbytnou Brnčálovou chatou
Dnes se jí říká kdožvíproč jinak -
Chata u Zeleného plesa
Hurá, bude gáblík, z komína se kouří!
Stačí přejít kluzkou lávku
a na chvíli se zastavit u jezera
aby vás uchvátilo zrcadlení
Nádherné z břehu lezera
i z oken chaty
Kotlíkový gůláš byl znamenitý,
ale bylo už třeba zase vyrazit
Nashledanou, žulo Vysokých Tater
a vítej vápenče Tater Belianských!
Bělejší kámen, zlatavější traviny
Sestupujeme nejprve stejnou cestou,
ale odpoledne je tu všechno jiné
Na potok je teď lépe vidět
a jeho běloba je ještě bělejší
Tady u peřejí odbočujeme
do oblasti nedávné zkázy
Houby tu teď rostou na rozlehlých mýtinách,
které zbyly po zničených lesích
Jakoby i květiny z toho smutnily
Ve čtvrtek začínáme v Bobrovecké Vápenici
Prší, voda se řítí shora zdola
a cesty jsou mokré a kluzké
Uff, lávku jsme přešli bez úrazu!
I tady, na samém západě Západních Tater
byly nedávno velké polomy
Osvěžili jsme se u studánky
a zkoumali, kam nás cesta vlastně vede
Dopadlo to ale výborně!
Byla tu koňská farma,
ale hlavně pohostinná koliba
Konec dobrý, všechno dobré a zítra bude jistě ještě lépe
Pátek. Konečně slunce!
Startujeme z Helpy
a stoupáme k hoře Velká Vápenica
Ale i tady dole na polanách je krásně
a tak se jdeme po nich projít
Míjíme salaš s ovečkami
a procházíme lesíkem, kde jsou prý medvědi
Dnes se ale asi někde opalují
Možná za tímto jalovcem!
Vzduch je průzračný,
obláčky jako namalované,
prostě ideální den pro fotografování
My ale pomalu sestupujeme k obědu
do stylového městečka Helpa,
které jistě znáte i z lidové písně: í
"Tot ta Helpa, to je pekné mesto..."
Kostelík s farou v popředí
a pivnice. Na čo? Vraj na zemiaky!-
Tohle už je ves Závadka nad Hronom
s Clementisovou ulicí a letním bytem
Nad vsí je tento ranč
nebo snad rybí farma?
Nejspíš to druhé,
Dříve se to tu jmenovalo Zlatá rybka
Dnes je tu ale, bohužel, mrtvo
Z cesty jsou báječné výhledy
na Nízké Tatry nad chatou Vršky
i na Rudohoří dole za Hronem
Dramatické mraky
a žloutnoucí traviny
to je babí léto v Horním Pohroní
Jsou to krásná panoramata
a vůbec vám nevadí, že se opakují
Někdy tu šíři okem skoro nepřehlédnete
Kampak asi vede tato cesta?
Zpět do Helpy k autobusu!
Sobota - lanovkou ze Srdiečka
jsme vyjeli až sem na stanici Kosodrevina
Je nádherný slunečný den
a vpravo i vlevo modrojas
Jen dole zase to moře mlhy
Nad námi trůní Chopok a Ďumbier
a tak jen jednu fotku a vpřed!
Traverzem je to vcelku pohodlné
Zase ty ohnivé barvy podzimu,
zlatavé nad námi
a dosud ještě zelené pod námi
Chodník, chodníček, symbol slovenských hor
Za námi masiv Děreše
a před námi dlouhý traverz
s častými balvany a suťovisky v cestě
Lanovka zůstala kdesi v dáli
a už jsou vidět i vrcholky hor
Šipka chodníku ukazuje na Chopok
Také dnes je skvostná oblačnost,
ale vypadá to na změnu počasí
Zatím ale snad nehrozí
Zato kamenů s výškou přibývá
a tam nad námi jich bude ještě víc
Nějak nás ta cesta zmohla
a tak jsme uvítali, že je tu pěkná chata
s vidinou občerstvení
Tomáš si dal šošovicovú poliveku
a Petr kotlíkový guláš
Když jsme Štefánikovu chati opouštěli,
vypadalo to skoro na déšť
Cestou dolů se ale vyjasnilo
a tak jsme měli čas
rozloučit se s krásou hor,
zasmát se paradoxnímu zákazu
a naposled se v horách posadit
Dole to bylo síce také krásné, ale už všední
Večer se někteří loučili husími hody
a ráno už se jen balilo na cestu domů
Ještě jsmne se ohlédli za naším penzionem
a společně se vyfotili
Nashledanou, Slovensko! Hory, byly jste krásné!