Severní Itálie 2014

SO 13.9. - Ráno se probouzíme u jezera Lago di Garda
v lázeňském letovisku Sirmione
Začínáme v antické římské vile
na samotné špici poloostrova
Jmenuje se Grotte di Catullo
a pochází z 1.st. NL
Byl to rozsáhlý lázeňský komplex
mnohde ještě báječně zachovalý
V Sirmione jsou ovšemi moderní vily,
zde třeba prožila svatební líbánky v r.1949 Maria Callas
Sirmione má i svou městskou část
s dominantou hradu Rocca Scaligera
z konce 13. st.
Uvnitř hradu, který sloužil i jako pevnost
byla i laguna pro lov ryb v době obklíčení
Z věže hradu je daleký výhled
jak na městskoub část
a její centrum,
tak i na celý poloostrov
Kolem přístavu se jde k parkovišti. Odjezd!
Zanedlouho už jsme ve Veroně
a nad řekou Adige (z oken autobusu)
Vystupujeme u této brány,
která je součástí gotického městského opevnění
Architektura paláců na náměstí Piazza Bra
vychází převážně z antiky,
jejíž dominantou je ovšem tento klenot: -
římský amfiteátr - třetí největší na světě
Pak se ale přichází do samotného "pupku" města
k nejstaršímu náměstí Piazza delle Erbe
a sousednímu Piazza dei Signori
Nazýváno je i Dantovo podle centrální sochy
Nejkrásnější stavbou je zde Loggia del Consiglio
a nejmasivnější městská radnice
Stejně mohutný je i soudní palác
s velkým arkádovým nádvořím
a vysokou věží Lambertini
Z výšky 84 m přehlédnete celé město
a vidíte každý jeho detail
Toto jsou okázalé náhrobky rodiny Scaligeriů,
která zde krutě, ale prospěšně vládla v 13.-14. st.
Hlavní chrám města - katedrála Duomo
je mohutná trojlodní románská stavba
s andělem (a naší průvodkyní) před portálem
Interiéru dominuje červený mramor sloupoví,
který figuruje i na mnoha jiných místech
Rudý nádech mají i oblouky nad oltářem
a vlastně i celý interiér kostela
Najdete zde i obrazy od Titiana
Za dómem se těmito ambity vchází
do rozlehlého rajského dvora
s antickým sloupem ve středověkých ambitech
Ornamentální fresky jsou středověké
a mozaika dlažby dokonce antická
Toto je průčelí dalšího veronského skvostu -
gotického chrámu Santa Anastasia
Jeho interiér hýří světlem
Nádhernou klenbu nese dvanáct mohutných sloupů
Mozaika dlažby konkuruje svou krásou i hlavnímu oltáři
Fresková výzdoba je z 15. st.
a jsou jí tu celé "hektary"
Obrazy v postranních kaplích
přitahují i pohledy řádových sester,
které se sem přišly pomodlit
NE 14.9. - V Benátkách začínáme plavbou
po jeho největším kanálu - Canal Grande
Benátskou MHD ovbstarává výhradně lodní doprava
Není levná, zato však atraktivní
Vystupujeme u slavného mostu Rialto
z pod něhož právě vyplouvá
gondola - místní specifikum a rarita
Ještě pohled z Rialta na Canal Grande
a pak už rychlke na náměstí
Campo dei Frari s kostelem Chiesa di San Rocco
a zajímavě řešeným pranýřem
Jdeme pěšky do centra Benátek
a co chvíli přecházíme po můstcích
přes úzké kanály plné gondol
Náměstí střídají náměstíčka
a paláce se chlubí svými fasádami
Tento má schodiště málem až do nebe
Jsou tu ovšem i kýče,
třeba takto "přeplácané" fasády
dvou raně barokních kostelů
Konečně jsme na náměstí San Marco,
jednom z nejkrásnějších na celé této planetě
Stará prokuratura (Pocuratie Vecchie) jakoby neměla konce
Pod věží Torre Orologico
jsme potkali tohoto velebného pána
On i tato věž byli pro nás inspirací
k povznesení ducha a těla
Na 100 m vysoké Campanille jsme se tomu přiblížili
Přístav na modrém moři
i Dóžecí palác byly pod námi jako na dlani
a lidé na náměstí připomínali mravence
Pak už jsme sešli k chrámu San Marco,
románsko-byzantinské chloubě města
s pěti vnějšími portály
s mozaikami ze šesti století
Z kavárny paláce Loggetta (Libreria Vecchia)
je krásný výhled na Benátský záliv
i Piazzetu - příbřežní část náměstí San Marco
Střeží ji patron města - svatý Marek
a symbol města - benátský orel
Na příbřežním benátském korsu
míjíte vlevo známý Most vzdechů,
zatímco zprava na vás dorážejí stříbrné vlny moře
Setkáte se zde s pomníky
i s místním karnevalovým folklórem
(na který tu ovšem narazíte téměř všude)
Můžete tu nachodit celé kilometry
nebo kdekoliv zahnout do města
Podél tohoto kanálu dojdete
k ortodoxnímu řeckému chrámu
a pod trojmostím Tre Ponti
si prohlédnete polstrování gondoly
Labyrintem uliček nakonec dorazíte
k největšímu chrámu města
Chiesa S.Maria Gloriossa dei Frari,
součásti bývalého františkánského klátera
Jeho vnitřní prostor je neuvěřitelně obrovský
a v nepřehledném sloupoví jeho lodí
se ztratíte jako v pohádkovém lese
Pod klenbou chrámu a svatým křížem
je zde pohřben slavný malíř Tizian,
jehož obrazy zdobí jeho katafalk
Za chrámem je náměstí Campo dei Frari
s palácem Scuola dei Calegheri
plným nádherných Tintirettových obrazů
V sousedství paláce je pak kostel
Chiesa di San Rocco,
rovněž plná obrazů italských mistrů
Tak snad ještě někdy nashledanou, Benátky!
Po 15.9. - Ravenna, náměstí Plazza del Popolo
a s protilehlou budovou prefektury
se dvěma vítěznými sloupy
před budovou radnice
Chloubou Ravenny jsou ovšem kostely
Ta vysoká věž patří byzantinskému kostelu z 6. st.
Basilica S.Apollinara Nuovo
Má skrovné vnějšín ambbity,
ale šokující interiér
Oblouky na sloupech s antickými hlavicemi
nesou stěny s těmito původními freskami
Ostatní části kostela jsou novější -
oltář, klenba nad ním
i nádherný kazetový strop
s pozoruhodnými detaily
Další kostel je františkánský
Na jeho nádvoří jsou ambity
a kaple s hrobem Danta Allighieriho
Toto je už vnitřní claustro Kláštera,
kterým se vchází do chrámu
Je románský a nejstarší ve městě
Některé jeho části jsou až z 5. st.
Kazetový strop je, saqmozřejmě, z pozdfější doby
stejně jsko mozaika podlahy
V jeho zadní části je šestiboké baptisterium -
A jdeme do dalšího kostele
na stěnách i v kupoli
neoniánská křtítelnice z 6. st.
s báječně zachovalými freskami
Další pýchou Ravenny
je kostel sv. Vidala z roku 547
Je byzantinský
a jakoby ani nepatřil do Evropy
Množství fresek a zlata
je tu šokující
stejně jsko jejich zachovalost
Toto je už dvůr bývalého kláštera
a pohled z něj na kostel
Na druhém konci dvora je tato stavba
je to antické mausoleum
římské císařovny Gally Placidie,
dcery římského imperátora Theodosia I.
Při východu z klášterního dvora
je na kostel ještě úplně jiný pohled
V centru města u sochy Garibaldiho
a divadla Teatro Alighieri. končíme. Odjezd!
Touto branou se vchází nejen do města,
ale i do celého státu!
V San Marinu je i toto možné!
Z hory Monte Titano,
na které město i stát stojí,
jsou krásné a daleké výhledy
Stojí zde i tři hradní pevnosti
První je Forte La Gualta
s mohutnou věží s cimbuřím,
které je malebně tvarované
Ještě pohled dozadu
a už jsme u druhého hradu
Forte La Cesta
Hradní opevnění je i zde masivní,
ale květy je dělají malebným
Město je o dobrých 300 m níže
Během sestupu k němu potkáváte malíře
i tradiční-"minutové portrétisty"
Romantickými svažitými uličkami
projdete okolo malebných domků
až sem - ke kostelu San Pietro
plnému denního světla
s moderním oltářem,
a vysokou a zdobnou klenbou
Hlavní náměstí je sídlem
vlády, která je současně i městskou radou
Že by balkónek pro prezidentské proslovy?
Dnes se tu ale něco děje !!!
Inaugurace nového prezidenta
se koná s nezbytnou pompou
a za účasti celé armády,
která čítá jen několik desítek mužů
Všichni se snadno vejdou do vládního paláce
Toto jer asi ministr obrany
a zde jsou i veteráni
Škoda, že tu nemůžeme déle zůstat
Odcházíme branou sv.Františka,
střeženou "početnou" vartou,
která zde navíc obřadně řídí dopravu
Sbohem, San Marino, světe pohody!
ÚT 16.9. - Dnes začínáme před branou města Vicenza
a pokračujeme k tomuto chrámu -
katedrále Catedrale di Piazza Duomo
Je to typické gotické trojlodí,
v netypicky cihlové stavbě
Díky důmyslné architektuře "světla a tmy"
působí interiér chrámu až mysticky
Kolem nádherných městských paláců
se schodišti ukrytými v podloubí
přicházíme na hlavní náměstí města
Piazza del Signori
s vítěznými sloupy
a dominantní věž Torre Bisara z 12. st.
Pořádají se zde každodenní trhy
a další významnou stavbou je zde
kostel Chiesa di San Vicenzo,
s ostatky patrona města, uloženými v kryptě
Chrám má několik částí
v různých stavebních slozích
Kněžiště je narozdíl od krypty plné světla
a duchovním se tu jistě i dobře sedí
Jsme na náměstí Piazza Matteotti
s centrální sochou Andea Palladia,
v pozadí s palácem Palazzo Chiericati
s velkolepým až slavnostním loubím
Palladio byl největším architektem své doby
v dimenzi celé tehdejší Evropy
Vcházíme do divadla Teatro Olimpico,
jednoho z největších Palladiových děl
Má prvky antického divadla,
které však Palladio poprvé v dějinách zastřešil
Je to tedy stejně "poslední amfiteátr"
jako první divadlo pozdějších časů
Pojďme však za jeho dalšími stavbami
Loggia del Capitano, sídlo benátských guvernérů
a posléze vrchol jeho tvorby,
který spojuje náměstí Signori s náměstím Piazza Erbe
a jeho sloupoví prostupuje všemi patry budovy
Je to tzv. Basilica Palladiana -
jím zrekonstruovaná středověká radnice
Hlavně tato stavba učinila Palladia nesmrtelným
I na náměstí Erbe se pořádají denně trhy
a je odtud kousek na náměstí Piazza Biade,
kde stojí nenápadný kostelík
s úchvatným interiérem
zasvěcený P.Marii Čisté - Santa Maria del Puro
Takřka v každé uličce
se setkáváte s Palladiovými díly
Náměstí Piazza dei Castello
stálo kdysi pod místním hradem
z něhož zbyla jen věž a brána
v opozici nádherného parku
Giardini Salvi
s lodžií Loggia Valmarana
Toto je také Palladiova stavba,
což je snadno rozeznatelné
Nese název Villa Pisani,
ale o vile nemůže být ani řeč
Jsou to spíše malé Versailles
v rozlehlém parku (už daleko od Vicenzy),
plné parkových staveb,
skleníků, zahrad a arboret
s květenou všech kontinentů
Citrusům už začínají být květináče malé
Jsou tu stinná zákoutí
i prosluněná velká prostranství
Tato kolosální glorietta
úspěšně svými rozměry i krásou konkuruje
protilehlé "vile", nebo přesněji "zámku"
zrcadlícímu se ve vodě umělého kanálu
Tak ještě jednou glorietta
a ještě jednou zámek
Poslední pohled na lekníny v jezírku
a pojďme z té krásy konečně už pryč!
Projděme rozlehlým nádvořím
a otočme se
Vida, ten první pohled byl jen titěrná výseč!
ST 17.9. - V letovisku Rosssolino Mare jsme bydleli
v ubytovacím komplexu Residenzia Pigna
uprostřed zeleně v ulicích a parcích
Slunce ještě svítilo a květy kvetly,
ale voda v moři už byla studená
Pláže byly opuštěné a plné odpadků,
jen moře bylo krásné - ostatně jako všude...
a tak jsme se těžce loučili a odjížděli
Tady už jsme ve městě Padova
a v tlačenici před chrámem
Basilica San Antonio
s hrobem sv. Antonína Paduánského
Fotografovat se smělo jen v jeho rajských dvorech,
z nichž byly rozmanité pohledy na chrám samotný
Na jednom z nich byla tato socha:
Svatý Antonín s podivně "vlajícím" Ježíškem
Z chrámu jsme vyšli na náměstí
Piazza del Santo s Donatellovou sochou rytíře Gattamelata
a kolem "běžných" městských staveb
a budov slavné prastaré univerzity
došli na náměstí Piazza delle Erbe
se soudním palácem Palazzo della Ragione (Il Salone)
obestavěného renesančními galeriemi
Nádhernými městskými podloubími
a po průchodu branami Porta Altinate
a Porta Santa Croce
dojdete ke Garibasldiho pomníku
před rozlehlým parkem,
který je už za branami starého města
Jeho chloubou jsou záhony květin,
ale hlavně kaple Cappella degli Scrovegni
se souborem 36 Giottových fresek
Kolem Antonínova chrámu
jdeme přes obrovské náměstí Prato della Valle
s 84 sochami na březích
elipsovitého vodního kanálu s několika mosty
Zamáváme k opatství s chrámem Santa Giustina
a loučíme se s městem
Tady nasedáme do aujtobusu a odjíždíme
V předhůří Dolomit je už zataženo
a ani se nám moc nechtělo z autobusu
na špacír letoviskem Cortina d´Ampezzo
Dlouho jsme se ale nezdrželi a odjeli
sem, k horskému jezírku
Jmenuje se Misurina,
leží vysoko v horách
a byla nám tam taková zima,
s jakou jsme se na celém zájezdu nesetkali
Tak šup do spásného autobusu a hajdy domů !!!